O imunitu se musíme starat stále

prezentace: RNDr. Anna Boušková

Imunita je jako zahrádka – když se o ní nestaráme, vyroste plevel.
Co je základní pro budování imunity?
Přečkali jste vir K-19 v pořádku?

Jakou máte imunitu?

červen 2020, zivotazdravi.cz

O plnou prezentaci si můžete napsat na email:

anna.bouskova@gmail.com 🙂

Z obsahu prezentace:

Co je to imunita? Nejenom odolnost organismu proti chorobě!
Na čem je imunita založená? 3 obranné linie – první je kůže, pak bílé krvinky, a třetí je …
Dělení imunity – vrozená a získaná. Co je to imunologická paměť?

Kde sídlí imunita a jak ji můžeme ovlivnit?
Jak můžeme nejúčinněji posílit imunitní systém?
– zdravá strava, pravidelný pohyb, dostatek pohybu, otužování, zvládání stresu…

Zásady zvládání stresu – stres je zničující pro naši imunitu –
Pozitivní přístup k životu
Postoj vděčnosti, pěstovat spiritualitu a radovat se z ní

Bylinky na zahrádce

prezentace: RNDr. Anna Boušková, zahrádkářka tělem i duší

Jaké máte bylinky na své zahrádce?
Že nemáte zahrádku? I truhlík na okně je zahrádka!
Jaké druhy bylinek upotřebíte v kuchyni?
Zahrádka je radost 😊!

květen 2020, zivotazdravi.cz

Napište nám svoje zkušenosti s pěstováním bylinek. Pošlete nám fotky! Na email: anna.bouskova@gmail.com

Zkuste uhodnout bylinky, které nemají uvedený název. Poznáte je?

Petržel zahradní naťová je nepostradatelné zelené koření. Můžeme ji pěstovat na zahradě, na balkoně i za oknem v truhlíku. U nás pěstujeme dekorativní kadeřavou petrželku kudrnku a výrazně aromatičtější i pikantnější hladkokolistou, která dochutí i teplé pokrmy.
Petrželka je dvouletka pěstovaná jako jednoletá listová zelenina. Listy obsahují velké množství vitaminů A, B, C a E, draslík, hořčík a železo. Silice v nati mají dezinfekční, močopudný a detoxikační účinek. Petrželka je vhodná při potížích s vysokým krevním tlakem, poruchách trávení, zánětech prostaty, artritidě a revmatismu, pomáhá zlepšovat stav pokožky, nehtů a vlasů.

Petrželka s hladkými listy je ve světě rozšířenější. Kromě pikantní výrazné chuti má také intenzivní aroma. Skvěle se hodí pro přípravu teplých pokrmů, protože dobře snáší vysoké teploty a neztratí svou typickou vůni. Hodí se do bešamelových omáček, krémových polévek, omelet, salátových zálivek, pomazánek, majonéz, nádivek, k rybám. Přidává se do většiny polévek a vývarů. Čerstvou nakrájenou petrželkou lze ozdobit a dochutit vlastně jakékoli jídlo. Svěží zelená nať se dá uchovávat v lednici v plastovém sáčku, aby neuvadala. Sáček by měl být pootevřený. Petrželka takto vydrží až týden. Petrželku do zásoby můžeme nasušit nebo zamrazit.

Majoránka zahradní je v přirozeném prostředí vytrvalá bylina nebo polokeř, v českých podmínkách je obvykle pěstována pouze jednoletá bylina. Celá rostlina příjemně voní.
Povzbuzuje chuť do jídla a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Působí také proti nadýmání. Uvolňuje křeče a posiluje nervový systém.
Používá se jako koření na dochucování polévek, omáček a masitých jídel, často se užívá dohromady s česnekem.

Díky svému blahodárnému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí či do tučných jídel. Velmi dobře se hodí také do lehkých zeleninových nebo vaječných salátů. Využívat ji lze v čerstvém i sušeném stavu. Její předností je, že neztrácí aroma, které se výborně snoubí s ostatními druhy koření, např. tymiánem.

Kopr vonný je velmi oblíbená aromatická rostlina. Cenili si jej již ve starověkém Egyptě. Kopr potěší především svou chutí a vůní. Prospívá ale také zdraví, využít jej můžete i pro přípravu přírodní domácí kosmetiky. Jemné, svěže zelené listy a žluté květy, lákající včely a motýly, působí na záhonech i v nádobách velmi esteticky.
Typickou chuť a vůni čerstvých lístků kopru lze využít nejen v tradiční koprové polévce a omáčce, ale i na různé úpravy ryb, pokrmy z vajec či brambor, saláty, kuře. Přidáváme je, podobně jako estragon, až na konci tepelné úpravy, aby neztratily chuť, vůni, ani s ní se pojící prospěšné látky.

Využít můžeme i zralá semena kopru. Nejen do láku na zavařování okurek, ale i do žitného chleba, nebo přípravu léčivého čaje, který působí při plynatosti a trávicích poruchách podobně blahodárně, jako fenykl či anýz.

Bazalka je nádherně aromatická bylina, která je však velmi citlivá na teplo. Zvláště čerstvé listy rychle ztrácí své nezaměnitelné aroma a svěží zelenou barvu. Proto je doporučováno přidávat bazalku až těsně před servírováním.

Má antioxidační účinky, zpevňuje cévy, čistí ústní dutinu.

V kuchyni se používá na pizzu, saláty, těstoviny. Dalším typickým použitím bazalky je omáčka pesto, vyráběná z bazalky, olivového oleje, piniových oříšků, česneku a tvrdého sýra. Rozdrcením a smícháním všech surovin vznikne pasta, kterou můžeme ochutit uvařené těstoviny nebo bramborové noky.

Máta peprná je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité , rodu máta nenáročná na půdu, ale citlivá na sucho. Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie. Vyžaduje stanoviště se spodní vlhkostí a pravidelnou zálivku.

Máta značně povzbuzuje a posiluje organismus. Zvyšuje tělesnou kondici, posiluje celou nervovou soustavu, pomáhá při žaludečních obtížích, zlepšuje chuť k jídlu, zlepšuje vylučování žluči a odstraňuje plynatost, působí i proti nespavosti, stresu a bolestem hlavy.

Čerstvě natrhané i usušené listy se hodí do ovocných salátů, nápojů a pudinků, které díky chladivému účinku máty báječně osvěží. Velmi chutný je mátový čaj. Pro výraznou chuť se máta nedoporučuje kombinovat s jiným kořením

Dobromysl obecná známá jako koření oregano pocházející ze Středozemí roste na našich loukách. V zahradě se pěstuje od nepaměti jako zázračně léčivé koření. Dobromysl je divoká rostlina. Roste na loukách a stráních od nížin do střední poloh. V zahrádce se pěstuje také, často pod označením oregano. Velmi snadno se množí a může se stát, že zakalí mysl zahrádkáře, když „zaplevelí” celý záhon.
Dobromysl potřebuje suché slunečné stanoviště, lze ji úspěšně pěstovat i na skalce. Nať rostliny sbíráme dvakrát ročně, v době plného květu a na podzim. Jako léčivka pomáhá proti kašli a při bolestech v krku (např. sirup Thymomil), má protizánětlivé účinky, zlepšuje zažívání neboť zvyšuje vyměšování žluči, pomáhá při léčbě vnitřních infekcí a střevních potížích. Kladně působí na psychiku, je účinná při migrénách.

Dobromysl podporuje chuť k jídlu. Hodí se všude tam, kde se používá majoránka, má ale výraznější chuť. Nezastupitelná je v italské kuchyni při přípravě pizzy a špaget. Ve Francii je součástí známého provensálského koření.

Estragon či kozatec kořenný pochází z oblasti střední a jihozápadní Asie. Má světle hnědý křehký oddenek s tenkými kořínky. Světle zelené lodyhy jsou na bázi hnědavé a dřevnaté. Listy obsahující jód, minerální soli a vitaminy A a C mají aromatickou vůni a ostrou, slabě nahořklou chuť. Rostlina se dá pěstovat na záhoně i v květináči, sklízí se až třikrát ročně. Žvýkání čerstvých listů osvěžuje dech, překrývá nepříjemné chutě v ústech a navozuje spánek.

Nálev podporuje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu, ulevuje při nadýmání, žaludeční nevolnosti a kataru, škytavce, revmatizmu, dně, zánětu kloubů a bolesti zubů. Pití čaje pomáhá proti nespavosti, působí diureticky a vyvolává menstruaci. Estragon se používá i v kosmetickém průmyslu (při výrobě voňavek) a jako koření.

Tymián. Jako první každého napadne – jaký je vlastně rozdíl mezi tymiánem a mateřídouškou? V první řadě je to v kvetení. Tymián začíná kvést na přelomu května až června dle sezóny a mateřídouška o měsíc později. Další rozdíl je v růstu – tymián tvoří 30 – 40 cm vysoké dřevnaté keříčky, mateřídouška je vysoká pouze do 10 cm, protože je to plazivá rostlina.
Tymián vyžaduje propustnou sušší půdu a slunné stanoviště. Nepotřebuje pravidelně zalévat, více vody spíš ředí obsah silic v rostlinách.
Množit lze dělením – spíš rostiny staré rok až dva roky, ze starších rostlin je lepší množit hřížením. Tymián působí proti nadýmání, při kašli i jako antiseptikum – zabraňuje vývinu a množení choroboplodných zárodků. Tymián plní i okrasnou funkci, lze jej vysazovat do obrubníků cest, na suchá slunná stanoviště mezi okrasné suchomilné rostliny např. do skalniček.

Yzop lékařský (latinsky hyssopus officinalis) – yzop, blízký příbuzný saturejky, je další z mnoha středomořských bylin, které u nás najdeme jen pěstované v zahrádkách.
Již ve středověku si yzop získal úctu a vážnost jako léčivá rostlina a koření, s oblibou ho pěstovali v klášterech. Má značně posilující účinky na celý organismus, což je důležité především pro starší lidi. Je vhodný do kloktadel na zánět hrdla a ústní dutiny, vždy v kombinaci se šalvějí.

Yzop mírně zvyšuje krevní tlak, proto se přidává do čajových směsí, které mají jako nežádoucí vedlejší účinek právě snížení tlaku. Osvědčuje se i proti kašli a při záchvatech průduškového astmatu. Odstraňuje noční pocení, uvolňuje větry, zlepšuje chuť k jídlu, má močopudné účinky a schopnost brzdit růst škodlivých bakterií.

Šalvěj pochází ze středomoří a využívali ji už staří Egypťané a Římané. Byla pro ně symbolem dlouhověkosti, přisuzovali jí léčivé účinky a v kuchyni ji používali jako koření. Pěstuje se na chráněných slunných místech. Přikrýváme ji na zimu chvojím nebo opadaným listím. Pomáhá jí to přezimovat.

Její účinky jsou rozsáhlé a díky aromatické vůni a výrazné chuti se používá také v kuchyni. Má protizánětlivé, antivirotické a antibakteriální účinky, léčí záněty a bolesti v krku, podporuje tělo v boji s rýmou, kašlem a chřipkou, pomáhá při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích, uklidňuje nervy a přispívá k lepšímu spánku, pozitivně působí na lidské smysly a posiluje paměť.

Šalvěj obsahuje toxickou látku thujon, která ve vyšších dávkách působí omamně. Právě proto ji dávní šamani a čarodějnice přidávali do vykuřovadel. Při dlouhodobém užívání však poškozuje játra a může způsobit až pseudoepileptický záchvat.

Meduňka lékařská krásně voní a ve formě přímé konzumace (listy) nebo čajů krásně uklidňuje (má tedy sedativní účinky). Nať meduňky sbíráme pouze v suchém počasí, nejlépe za chladného odpoledne (kolem 14. hodiny), ještě před začátkem rozkvétání květů, neboť v době květu se již léčivé vlastnosti mění.

Má příjemnou, trochu citronovou vůni a chuť velmi podobnou medu, podle níž také dostala pojmenování. Působí nejen na nervovou soustavu a psychiku, ale léčí všechny orgány těla, postižené vlivem stresu chorobnými změnami. Tiší záchvaty kašle dětí (spolu s mateřídouškou), uvolňuje křeče žaludku a zaražené větry, pomůže proti zvracení v těhotenství. Je výborným uspávacím prostředkem (u dětí, stejně jako u starých lidí). Šálek nálevu z meduňky, oslazený medem, nahradí tabletku na spaní a přitom prospívá celému tělu.

Libeček lékařský (Levisticum officinale) je vynikající koření a v tradiční české kuchyni měl odjakživa své místo. Nejoblíbenější a také nejčastěji pěstovaný býval v Podkrkonoší. Využít se dají nejen listy, ale i semena. Vůbec nejúčinnější jsou kořeny. Výrazná vůně libečku připomíná polévkové koření, k jehož přípravě se rostlina využívá. Přidávání listů do pokrmů podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a potlačuje nadýmání. Příznivý vliv má i na žlučník, rozpouští žlučové i ledvinové kameny.

Konec června a začátek července je nejlepším obdobím pro sběr listů. Lze je sušit ve stínu (v sušičce na teplotu udanou pro bylinky), dají se i nadrobno nasekat a zamrazit pro použití v zimním období. Staré brambory vařené se snítkou libečku dostanou „mladou“ chuť, jen ho nesmíte dát moc.

Rukola (čerstvě vysetá) a její pikantní chuť patří mezi sice nenápadné, leč nesmírně zdravé potraviny, které znamenají nesmírný přínos pro zdraví. Tato listová a zároveň dietní zelenina je nabitá vitaminy, minerály a antioxidanty. Obsahuje vysokou hladinu kyseliny listové, vitamin C, vitamin K a vitamin A. O těch je známo, že bojují proti volným radikálům. Rukola také obsahuje minerály, např. draslík, mangan, železo a vápník.

Přítomnost vitaminu K v nenápadných zelených lístcích poskytuje protizánětlivou podporu vašeho těla. Vitamin K také vyvolává osteotropní aktivitu v buňkách, což znamená, že podporuje tvorbu kostí. Navíc postupné zhoršování neurálních cest, které se vyskytuje při Alzheimerově chorobě, může být zpomaleno právě zvýšením příjmu vitaminu K.

Dalším přínosem rukoly je přítomnost B-komplexu. Vitaminy skupiny B podporují metabolismus a pomáhají při různých buňkových aktivitách, včetně výroby energie, syntézy tuku, tvorbě červených krvinek a mnoha dalších životně důležitých procesů pro buněčné a metabolické zdraví. Vitamin A je jedním z výše zmíněných antioxidantů a jeho významná přítomnost v rukole zaručuje lepší stav kostí, zubů a očí.

Jak dýchat v době koronaviru

prezentace: RNDr. Luděk Bouška, vedoucí KZ Praha Smíchov

Umíme správně dýchat? Co se na našem dechu dá zlepšit?

Viry k nám přicházejí hlavně tak, že dýcháme.

Jak dýchat v době koronaviru?

Věnujte 7 minut svému zdraví i zdraví našich bližních. 

Když ochráníme sebe, chráníme tím i druhé! 😊.

duben.2020, youtube.com
https://www.youtube.com/watch?v=oekqDo6OImA
z vašeho PC, notebooku, tabletu nebo mobilu…

Jana Krynská napsala: V medicíně označujeme stresové dýchání jako mělké, pochopitelně, neprodýchá se dobře celá plíce a mnozí lidé, zvlášť obézní to tak mají celý život, žel. „Druhý výdech“ je vlastně prodloužený výdech a hluboké dýchání je dýchání brániční, nejen dobře okysličuje, ale i relaxuje. Dobře ukazuješ, jak stoupá od bránice ke hrotům. Důležitá je kombinace nákresu a praktické ukázky. Děkuji za Tvůj nápad i za ochotu dát to k dispozici. Užitečné, doporučuji.

Zdraví a vztahy

prezentace s diskusí: MUDr. Jana Krynská, revizní lékařka

Není dobré člověku býti samotnému – umíme se omluvit?

Jak spravit, když se něco pokazí?

Odpouštění ještě není obnova.

Když „promiň“ nestačí 😊.

7.3.2020 ve 14 hodin, Peroutkova 57, Praha 5,
v malém sále – učebně sboru CASD,
bus č. 137 od metra Anděl, zastávka Urbanova

Preventivní prohlídky a prevence ve zdravotnictví

na dané téma pohovoří: MUDr. Drahomíra Miškovská, praktický lékař pro dospělé,

Preventivní prohlídky hrazené zdravotní pojišťovnou dle vyhlášek.
Jaká je jejich frekvence a náplň?
Preventivní péče v systému zdravotnictví.
Preventabilní onemocnění a jejich záchyt v primární zdravotní péči.
Přehled očkování dospělých
Jak jste na tom s prevencí vy?

1.2.2020 ve 14 hodin, Peroutkova 57, Praha 5,
v malém sále – učebně sboru CASD,
bus č. 137 od metra Anděl, zastávka Urbanova

Zdravé a chutné (dobroty ze svátků)

přednáší: Anna a Luděk Bouškovi, vedoucí KZ Praha Smíchov

Přineste nějakou dobrou, která vám zbyla ze svátků!
abychom mohli ochutnat a vzájemně se pohostit.
Co připravujete na svátky Vánoc a Nového roku?
Je možné oslavovat a při tom jíst zdravě?

Budeme také měřit zdravotní hodnoty.

Zopakujeme si, co jsme měli v přednáškách v roce 2019 – abychom nezapomínali to dobré, co jsme se dozvěděli…

4.1.2020 ve 14 hodin, Peroutkova 57, Praha 5,
v malém sále – učebně sboru CASD,
bus č. 137 od metra Anděl, zastávka Urbanova

Dech a dýchání

přednáší: RNDr. Luděk Bouška, vedoucí KZ Praha Smíchov

Umíte správně dýchat?
Jak se pozná správný dech?
A víte, že pomocí dechu můžeme ovlivňovat
naše prožívání i emoce?
Přijďte si vyzkoušet některé dechové techniky

Přijďte si poslechnout lektora, který se dechem dlouhodobě zajímá!

7.12.2019 ve 14 hodin, Peroutkova 57, Praha 5,
v malém sále – učebně sboru CASD,
bus č. 137 od metra Anděl, zastávka Urbanova

Přání, přáníčka a duševní hygiena

přednáší: Jitka Michalcová, koordinátorka a lektorka klubu Rybička

Umíte vyrobit přání, které druhého potěší? Chcete se naučit, jak vyrobit netradiční přání? A navíc udělat něco pro svoji duševní hygienu? Přijďte se připravit na období Vánoc a nového roku!!

Přijďte si pos\lechnout lektorku, která miluje vyrábění dárků a učí to i druhé!

2.11.2019 ve 14 hodin, Peroutkova 57, Praha 5,
v malém sále – učebně sboru CASD,
bus č. 137 od metra Anděl, zastávka Urbanova

Otužování a Imunita

přednáší: Ing. Jan Slavíček, úředník, cestovatel, otužilec

Jak se připravíme na podzimní plískanice a na zimu?
Proti čemu všemu pomáhá otužování?
Můžeme mít imunitu, která vás ochrání před nachlazením, chřipkou a podobnými nepříjemnostmi? ANO!

Přijďte si poslechnout člověka, který sám otužování praktikuje!

2.9.2019 ve 14 hodin, Peroutkova 57, Praha 5,
v malém sále – učebně sboru CASD,
bus č. 137 od metra Anděl, zastávka Urbanova

Prevence kardiovaskulárních onemocnění

přednáší: Prof. John A. Scharffenberg, MD, MPH, odborník v oblasti prevence, profesor na Loma Linda University

Prevence kardiovaskulárních nemocí. Nejnovější poznatky v prevenci kardiovaskulárních onemocnění

Přijďte si poslechnout odborníka, který celým svým životem a věkem (95 let) dokazuje pravdivost důležitost prevence.

25.5.2019 ve 14 hodin, Peroutkova 57, Praha 5,
ve velkém sále sboru CASD,
bus č. 137 od metra Anděl, zastávka Urbanova