Bylinky na zahrádce
prezentace:
RNDr. Anna Boušková, zahrádkářka tělem i duší
Jaké máte bylinky na své zahrádce?
Že nemáte zahrádku? I truhlík na okně je zahrádka!
Jaké druhy bylinek upotřebíte v kuchyni?
Zahrádka je radost 😊!
květen 2020, zivotazdravi.cz
Napište nám svoje zkušenosti s pěstováním bylinek. Pošlete nám fotky! Na email: anna.bouskova@gmail.com
Zkuste uhodnout bylinky, které nemají uvedený název. Poznáte je?
Petržel zahradní naťová je nepostradatelné zelené koření. Můžeme ji pěstovat na zahradě, na balkoně i za oknem v truhlíku. U nás pěstujeme dekorativní kadeřavou petrželku kudrnku a výrazně aromatičtější i pikantnější hladkokolistou, která dochutí i teplé pokrmy.
Petrželka je dvouletka pěstovaná jako jednoletá listová zelenina. Listy obsahují velké množství vitaminů A, B, C a E, draslík, hořčík a železo. Silice v nati mají dezinfekční, močopudný a detoxikační účinek. Petrželka je vhodná při potížích s vysokým krevním tlakem, poruchách trávení, zánětech prostaty, artritidě a revmatismu, pomáhá zlepšovat stav pokožky, nehtů a vlasů.
Petrželka s hladkými listy je ve světě rozšířenější. Kromě pikantní výrazné chuti má také intenzivní aroma. Skvěle se hodí pro přípravu teplých pokrmů, protože dobře snáší vysoké teploty a neztratí svou typickou vůni. Hodí se do bešamelových omáček, krémových polévek, omelet, salátových zálivek, pomazánek, majonéz, nádivek, k rybám. Přidává se do většiny polévek a vývarů. Čerstvou nakrájenou petrželkou lze ozdobit a dochutit vlastně jakékoli jídlo. Svěží zelená nať se dá uchovávat v lednici v plastovém sáčku, aby neuvadala. Sáček by měl být pootevřený. Petrželka takto vydrží až týden. Petrželku do zásoby můžeme nasušit nebo zamrazit.
Majoránka zahradní je v přirozeném prostředí vytrvalá bylina nebo polokeř, v českých podmínkách je obvykle pěstována pouze jednoletá bylina. Celá rostlina příjemně voní.
Povzbuzuje chuť do jídla a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Působí také proti nadýmání. Uvolňuje křeče a posiluje nervový systém.
Používá se jako koření na dochucování polévek, omáček a masitých jídel, často se užívá dohromady s česnekem.
Díky svému blahodárnému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí či do tučných jídel. Velmi dobře se hodí také do lehkých zeleninových nebo vaječných salátů. Využívat ji lze v čerstvém i sušeném stavu. Její předností je, že neztrácí aroma, které se výborně snoubí s ostatními druhy koření, např. tymiánem.
Kopr vonný je velmi oblíbená aromatická rostlina. Cenili si jej již ve starověkém Egyptě. Kopr potěší především svou chutí a vůní. Prospívá ale také zdraví, využít jej můžete i pro přípravu přírodní domácí kosmetiky. Jemné, svěže zelené listy a žluté květy, lákající včely a motýly, působí na záhonech i v nádobách velmi esteticky.
Typickou chuť a vůni čerstvých lístků kopru lze využít nejen v tradiční koprové polévce a omáčce, ale i na různé úpravy ryb, pokrmy z vajec či brambor, saláty, kuře. Přidáváme je, podobně jako estragon, až na konci tepelné úpravy, aby neztratily chuť, vůni, ani s ní se pojící prospěšné látky.
Využít můžeme i zralá semena kopru. Nejen do láku na zavařování okurek, ale i do žitného chleba, nebo přípravu léčivého čaje, který působí při plynatosti a trávicích poruchách podobně blahodárně, jako fenykl či anýz.
Bazalka je nádherně aromatická bylina, která je však velmi citlivá na teplo. Zvláště čerstvé listy rychle ztrácí své nezaměnitelné aroma a svěží zelenou barvu. Proto je doporučováno přidávat bazalku až těsně před servírováním.
Má antioxidační účinky, zpevňuje cévy, čistí ústní dutinu.
V kuchyni se používá na pizzu, saláty, těstoviny. Dalším typickým použitím bazalky je omáčka pesto, vyráběná z bazalky, olivového oleje, piniových oříšků, česneku a tvrdého sýra. Rozdrcením a smícháním všech surovin vznikne pasta, kterou můžeme ochutit uvařené těstoviny nebo bramborové noky.
Máta peprná je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité , rodu máta nenáročná na půdu, ale citlivá na sucho. Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie. Vyžaduje stanoviště se spodní vlhkostí a pravidelnou zálivku.
Máta značně povzbuzuje a posiluje organismus. Zvyšuje tělesnou kondici, posiluje celou nervovou soustavu, pomáhá při žaludečních obtížích, zlepšuje chuť k jídlu, zlepšuje vylučování žluči a odstraňuje plynatost, působí i proti nespavosti, stresu a bolestem hlavy.
Čerstvě natrhané i usušené listy se hodí do ovocných salátů, nápojů a pudinků, které díky chladivému účinku máty báječně osvěží. Velmi chutný je mátový čaj. Pro výraznou chuť se máta nedoporučuje kombinovat s jiným kořením
Dobromysl obecná známá jako koření oregano pocházející ze Středozemí roste na našich loukách. V zahradě se pěstuje od nepaměti jako zázračně léčivé koření. Dobromysl je divoká rostlina. Roste na loukách a stráních od nížin do střední poloh. V zahrádce se pěstuje také, často pod označením oregano. Velmi snadno se množí a může se stát, že zakalí mysl zahrádkáře, když „zaplevelí" celý záhon.
Dobromysl potřebuje suché slunečné stanoviště, lze ji úspěšně pěstovat i na skalce. Nať rostliny sbíráme dvakrát ročně, v době plného květu a na podzim. Jako léčivka pomáhá proti kašli a při bolestech v krku (např. sirup Thymomil), má protizánětlivé účinky, zlepšuje zažívání neboť zvyšuje vyměšování žluči, pomáhá při léčbě vnitřních infekcí a střevních potížích. Kladně působí na psychiku, je účinná při migrénách.
Dobromysl podporuje chuť k jídlu. Hodí se všude tam, kde se používá majoránka, má ale výraznější chuť. Nezastupitelná je v italské kuchyni při přípravě pizzy a špaget. Ve Francii je součástí známého provensálského koření.
Estragon či kozatec kořenný pochází z oblasti střední a jihozápadní Asie. Má světle hnědý křehký oddenek s tenkými kořínky. Světle zelené lodyhy jsou na bázi hnědavé a dřevnaté. Listy obsahující jód, minerální soli a vitaminy A a C mají aromatickou vůni a ostrou, slabě nahořklou chuť. Rostlina se dá pěstovat na záhoně i v květináči, sklízí se až třikrát ročně. Žvýkání čerstvých listů osvěžuje dech, překrývá nepříjemné chutě v ústech a navozuje spánek.
Nálev podporuje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu, ulevuje při nadýmání, žaludeční nevolnosti a kataru, škytavce, revmatizmu, dně, zánětu kloubů a bolesti zubů. Pití čaje pomáhá proti nespavosti, působí diureticky a vyvolává menstruaci. Estragon se používá i v kosmetickém průmyslu (při výrobě voňavek) a jako koření.
Tymián. Jako první každého napadne – jaký je vlastně rozdíl mezi tymiánem a mateřídouškou? V první řadě je to v kvetení. Tymián začíná kvést na přelomu května až června dle sezóny a mateřídouška o měsíc později. Další rozdíl je v růstu – tymián tvoří 30 – 40 cm vysoké dřevnaté keříčky, mateřídouška je vysoká pouze do 10 cm, protože je to plazivá rostlina.
Tymián vyžaduje propustnou sušší půdu a slunné stanoviště. Nepotřebuje pravidelně zalévat, více vody spíš ředí obsah silic v rostlinách.
Množit lze dělením – spíš rostiny staré rok až dva roky, ze starších rostlin je lepší množit hřížením. Tymián působí proti nadýmání, při kašli i jako antiseptikum – zabraňuje vývinu a množení choroboplodných zárodků. Tymián plní i okrasnou funkci, lze jej vysazovat do obrubníků cest, na suchá slunná stanoviště mezi okrasné suchomilné rostliny např. do skalniček.
Yzop lékařský (latinsky hyssopus officinalis) - yzop, blízký příbuzný saturejky, je další z mnoha středomořských bylin, které u nás najdeme jen pěstované v zahrádkách.
Již ve středověku si yzop získal úctu a vážnost jako léčivá rostlina a koření, s oblibou ho pěstovali v klášterech. Má značně posilující účinky na celý organismus, což je důležité především pro starší lidi. Je vhodný do kloktadel na zánět hrdla a ústní dutiny, vždy v kombinaci se šalvějí.
Yzop mírně zvyšuje krevní tlak, proto se přidává do čajových směsí, které mají jako nežádoucí vedlejší účinek právě snížení tlaku. Osvědčuje se i proti kašli a při záchvatech průduškového astmatu. Odstraňuje noční pocení, uvolňuje větry, zlepšuje chuť k jídlu, má močopudné účinky a schopnost brzdit růst škodlivých bakterií.
Šalvěj pochází ze středomoří a využívali ji už staří Egypťané a Římané. Byla pro ně symbolem dlouhověkosti, přisuzovali jí léčivé účinky a v kuchyni ji používali jako koření. Pěstuje se na chráněných slunných místech. Přikrýváme ji na zimu chvojím nebo opadaným listím. Pomáhá jí to přezimovat.
Její účinky jsou rozsáhlé a díky aromatické vůni a výrazné chuti se používá také v kuchyni. Má protizánětlivé, antivirotické a antibakteriální účinky, léčí záněty a bolesti v krku, podporuje tělo v boji s rýmou, kašlem a chřipkou, pomáhá při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích, uklidňuje nervy a přispívá k lepšímu spánku, pozitivně působí na lidské smysly a posiluje paměť.
Šalvěj obsahuje toxickou látku thujon, která ve vyšších dávkách působí omamně. Právě proto ji dávní šamani a čarodějnice přidávali do vykuřovadel. Při dlouhodobém užívání však poškozuje játra a může způsobit až pseudoepileptický záchvat.
Meduňka lékařská krásně voní a ve formě přímé konzumace (listy) nebo čajů krásně uklidňuje (má tedy sedativní účinky). Nať meduňky sbíráme pouze v suchém počasí, nejlépe za chladného odpoledne (kolem 14. hodiny), ještě před začátkem rozkvétání květů, neboť v době květu se již léčivé vlastnosti mění.
Má příjemnou, trochu citronovou vůni a chuť velmi podobnou medu, podle níž také dostala pojmenování. Působí nejen na nervovou soustavu a psychiku, ale léčí všechny orgány těla, postižené vlivem stresu chorobnými změnami. Tiší záchvaty kašle dětí (spolu s mateřídouškou), uvolňuje křeče žaludku a zaražené větry, pomůže proti zvracení v těhotenství. Je výborným uspávacím prostředkem (u dětí, stejně jako u starých lidí). Šálek nálevu z meduňky, oslazený medem, nahradí tabletku na spaní a přitom prospívá celému tělu.
Libeček lékařský (Levisticum officinale) je vynikající koření a v tradiční české kuchyni měl odjakživa své místo. Nejoblíbenější a také nejčastěji pěstovaný býval v Podkrkonoší. Využít se dají nejen listy, ale i semena. Vůbec nejúčinnější jsou kořeny. Výrazná vůně libečku připomíná polévkové koření, k jehož přípravě se rostlina využívá. Přidávání listů do pokrmů podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a potlačuje nadýmání. Příznivý vliv má i na žlučník, rozpouští žlučové i ledvinové kameny.
Konec června a začátek července je nejlepším obdobím pro sběr listů. Lze je sušit ve stínu (v sušičce na teplotu udanou pro bylinky), dají se i nadrobno nasekat a zamrazit pro použití v zimním období. Staré brambory vařené se snítkou libečku dostanou „mladou“ chuť, jen ho nesmíte dát moc.
Rukola (čerstvě vysetá) a její pikantní chuť patří mezi sice nenápadné, leč nesmírně zdravé potraviny, které znamenají nesmírný přínos pro zdraví. Tato listová a zároveň dietní zelenina je nabitá vitaminy, minerály a antioxidanty. Obsahuje vysokou hladinu kyseliny listové, vitamin C, vitamin K a vitamin A. O těch je známo, že bojují proti volným radikálům. Rukola také obsahuje minerály, např. draslík, mangan, železo a vápník.
Přítomnost vitaminu K v nenápadných zelených lístcích poskytuje protizánětlivou podporu vašeho těla. Vitamin K také vyvolává osteotropní aktivitu v buňkách, což znamená, že podporuje tvorbu kostí. Navíc postupné zhoršování neurálních cest, které se vyskytuje při Alzheimerově chorobě, může být zpomaleno právě zvýšením příjmu vitaminu K.
Dalším přínosem rukoly je přítomnost B-komplexu. Vitaminy skupiny B podporují metabolismus a pomáhají při různých buňkových aktivitách, včetně výroby energie, syntézy tuku, tvorbě červených krvinek a mnoha dalších životně důležitých procesů pro buněčné a metabolické zdraví. Vitamin A je jedním z výše zmíněných antioxidantů a jeho významná přítomnost v rukole zaručuje lepší stav kostí, zubů a očí.
